Honda vyvíjí revoluční fluorid-ion akumulátor
Honda prozradila něco více o vyvíjené nové generaci akumulátorů s pevným elektrolytem. Divize Honda Research Institute spojila své síly s California Institute of Technology a Jet Propulsion Laboratory, patřící pod NASA a pracuje na fluorid-ion akumulátorech.
Ty mají mít až desetkrát vyšší energetickou hustotu, než současné Li-Ion akumulátory, což de facto znamená, že při zhruba stejné velikosti a výrazně nižší hmotnosti článků dojede auto desetkrát dál. Elektromobily, které mají dnes dojezd kolem 200 km, by rázem zvládly 2000 km a ještě by vážily méně.
To je ale samozřejmě nesmysl, hlavním přínosem bude zmenšování velikosti a váhy článků, přičemž ale nebude problém docílit jízdního dosahu dnešních běžných aut se spalovacím motorem, schopných získat po cca 15 minutách dobíjení zpět plnou kapacitu.
Fluorid-ion akumulátory ale mají i dalšní výhody. Jsou stabilnější a bezpečnější, než Li-Ion, nemají tendenci se přehřívat a nepotřebují tedy intenzivní chlazení. Měly by být také šetrnější k životnímu prostředí. Výzkumnému týmu se navíc povedlo vytvořit elektrolyt, který řeší největší problém tohoto typu článků – provozní teplotu nad 150° C. Akumulátory Hondy budou fungovat při pokojové teplotě.
Pokud platí původní plány, Honda by měla prodávat první elektromobil s akumulátory s pevným elektrolytem v roce 2022, vývojáře tedy čeká ještě několik perných let.
Solid-state baterie budou mít i další japonské značky, ale ty zatím podrobnosti o svých projektech tají.
Zní to nadějně, pokud by se vše podařilo tak, jak je uvedeno v článku, odpadla by řad nevýhod elektromobilů.
Zajímalo by mě ale, jaká bude cena těchto akumulátorů, protože pokud dnes něco brání většímu rozšíření elektromobilů, tak je to právě cena. A dal by se tenhle typ baterií využít i u hybridů?
Ano, odpadla by jejich naprostá většina… Zní to snad až příliš dobře. 😉
Předpokládám, že se to vyvíjí i s ohledem na dosažení co nejnižších nákladů, jinak by to postrádalo smysl.
U hybridů půjde použít docela určitě, plug-iny už si vezou docela slušnou nálož baterek. U klasických hybridů to asi bude právě otázka ceny. Předpokládám, že se na solid-state přejde plošně, protože bude snaha o co největší výrobní série a tím snížení ceny.
Cena je spojena i s ucinnosti – prave kvuli tomu, ze je mala, je potreba takove kvantum baterek a tedy ne uplne levneho materialu. Navic i kdyby byla cena nizka, porad je to tezke jako krava. Tohle by byla skutecna cesta vpred. Jsem zvedav, jak se to vyvine.
porad zustane problem nabit xy baterek za co nejkratsi dobu. Pokud to zvladne baterie aniz by se prehrala (coz by znamenalo velkou ucinnost nabijeni), tak porad bude potreba jeste tak jeden, dva temeliny a vice vedeni VVN rovnou nekam na ty „benzinky“, pokud by se to melo provozovat tom meritku, jako jsou dneska spalovaky. Ale vyznamny krok kupredu to je, pravda.
Docela me zarazi co ma s tim spolecnyho JPL, ze by planovali rakety s pohonem na baterky? 🙂
„Výzkumnému týmu se navíc povedlo vytvořit elektrolyt, který řeší největší problém tohoto typu článků – provozní teplotu nad 150° C. Akumulátory Hondy budou fungovat při pokojové teplotě.“
Tak to je dost nejasné. Pro srovnání li-ion má ideální provozní teplotu skoro tu pokojovou (18°C), ale provozní teplotu má… pod -40°C je zničující, provozní pod 0°C snižuje životnost, což se zhoršuje s výší zátěže.
Takže jak to je, pod tu pokojovou teplotu to nebude fungovat? Nebo tou provozní teplotou je míněna ideální teplota? Jaký bude provozní a skladovací rozsah teplot?
No nic, hlavní problém dnešních li-ion není velikost, hmotnost (i když snížení velikosti je fajn – i kvůli bezpečnosti – požáru, menší objem a hmotnost je možno uložit do bezpečnější schránky), ale cena, životnost a zdroj elektřiny k nabíjení, včetně distribuce. Což tohle neřeší, ale i tak, jak to bude s cenou a životností?
xf: ehm, 500 kg baterie vs. cca 25 kg benzínu (5-50 dle naplnění nádrže, baterka váží pořád stejně) není problém? Spotřeba materiálu, který tu váhu dělá není problém? A co asi ovlivňuje tu „cenu“? Vždyť je to pořád to stejné, je nesmysl tvrdit, že váha a velikost není problém a cena ano.
Životnost je dobrá otázka, zatím má data akorát tak Tesla a ta nic ukázat nechce. V hybridu bych řekl, že baterka nedostává takovou sodu, ale zase jsou to typicky staré a horší technologie než li-ionky v Tesle a přesto Lex nebo Toyota žádné zásadní problémy nemá (ani 10 let staré baterky s nájezdy přes 200k nejsou na odpis). Nemám na to žádný pevný názor, sleduju data, uvidíme, co z nich časem vypadne.
A poslední věc – to není „problém“. To je otázka škálování a do určité míry otázka politická (chceme tady mít dva Temelíny navíc výměnou za nezávislost na zálivu?). Určitě bylo nemálo xf, kteří před 110 lety tvrdili, že problémem spalováku je palivo, kde se bude brát, jak se bude vozit a kde ho sežene majitel auta a že lepší je kůň, protože seno roste všude. Dnes je „problém“ distribuce prakticky nulový – elektromobilů je málo a zásadní dopad nemají. Jejich případné rozšíření logicky nebude přes noc a je možné adekvátně budovat infrastrukturu.
Co vidím jako největší problém já je schopnost fungovat v nízkých teplotách. Pokud tohle Honda nebo někdo jiný vyřeší, bude prakticky po problému s článkem jako takovým a můžeme postupně řešit cenu a infrastrukturu tak, aby elektromobilita dávala smysl. Já si v takovém případě nechám GS jako muzejní kousek, předpokládám, že ještě nějakou dobu benzín k dostání bude:-)
„ehm, 500 kg baterie vs. cca 25 kg benzínu (5-50 dle naplnění nádrže, baterka váží pořád stejně) není problém? Spotřeba materiálu, který tu váhu dělá není problém? A co asi ovlivňuje tu “cenu”? Vždyť je to pořád to stejné, je nesmysl tvrdit, že váha a velikost není problém a cena ano.“
Dělat auta s o 30% vyšší nosností jistě problém je, ale ne zásadní, je řešitelný. Tohle elektroauta nezabíjí. Zabíjí je cena těch 500 kg. (A jestli ta novinka s 1/10 hmotnosti bude stát na kg 10x více, tak to nic zásadního neřeší. Sakra už, copak neumíš počítat?
„Životnost je dobrá otázka, zatím má data akorát tak Tesla a ta nic ukázat nechce.“
Ale houby, ta data jsou známá, technologie je známá, Tesla nic odlišného nemá (maximálně tak marketing, technicky nic). Něco málo přes 8 let je konečná i při slušném zacházení, to je dávno známé. S tím nikdo nic nenadělá, odchylky jsou jen v tom, za jakých podmínek je vůz provozován, a aby SW „ořezal špičky“. Například aby při nízkých teplotách nedovolil příliš vysoké zatížení aku, a na ostatní jsou výluky ze záruky (třeba týkající se tzv. rychlonabíjení).
„V hybridu bych řekl, že baterka nedostává takovou sodu“ No jistě, však pro to má předpoklady, celé je to o SW, že při nízkých/vysokých teplotách nedovolí ten akumulátor příliš používat, jede na spalovák. Viz. předchozí.
„staré a horší technologie než li-ionky v Tesle a přesto Lex nebo Toyota žádné zásadní problémy nemá“
Houby, Tesla to je u starších většinou Panasonic, technologie a výroba, u novějších technologie na úrovni Panasonicu. Tesla ničím nevyniká, ani nezaostává.
„ani 10 let staré baterky s nájezdy přes 200k nejsou na odpis“
Tak ono záleží, co tím odpisem míníš. Jistě, není to olověný akumulátor, který funguje a odchází zcela jinak. Li-ion odchází, zjednodušeně řečeno, lineárně. Klesá kapacita, stoupají nabíjecí a vybíjecí ztráty… Takže ano, fungovat bude i 10 let starý. Ale s jakými parametry, že (proto také jezdí hybridy, kde v podstatě limitem poklesu je, aby to mělo kapacitu na nastartování).
Hele, nedělej ze sebe hulváta, podsouváním druhým vlastních myšlenek. Říká se tomu argumentační faul.
Uvědom si, že dnešní plány politiků na „rozvoj elektromobility“ předbíhají technické možnosti rychlosti výstavby zdrojů, sítě a zdrojů pro stabilizaci sítě už dnes. Takže to je problém. Nejsou lidi, nejsou kapacity. 30 let se toho, vyjma Číny a Jižní Korey, moc nepostavilo. Vezmi si kdysi jedničkuz v oboru – Westinghouse. 30 let nepostavili reaktor, s trochou nadsázky posledních 25 let na co sáhnou, to zkurví, a jsou v bankrotu. AREVA samý skluz a několikanásobné nevyšování ceny, při v podstatě minimálních kapacitách. ROSATOM je zase nepřijatelný politicky. Stavět se nevyplácí kvůli přednostnímu výkupu a oktrojovaným cenám FV a větrníků.
A je to i těžký problém finanční, nejen to zaplatit, ale i daňové výpadky.
Takže i s superoptimistickou (technicky i finančně) variantou toho, co MOŽNÁ Honda vyvine, není vyhráno.
xf: to je diskuse tohle:-)
já: „Spotřeba materiálu, který tu váhu dělá není problém? A co asi ovlivňuje tu “cenu”?“
xf: „Zabíjí je cena těch 500 kg.“
Jako dobrý, no. S čím že vlastně nesouhlasíš?:-)
A ano, počítat umím, ale zatím jsem nikde neviděl cenu nové baterky. Ty ji znáš? Dle mého ji zatím nezná ani Honda, ale jak koukám, ty už to víš, tak to vybal, já pak použiju to počítání, co umím.
2. a 3. odstavec jen opakuješ co jsem napsal, takže taky nevidím důvod to nějak dál komentovat.
Těmi „horšími technologiemi“ u Lexu a Toyoty jsem myslel NiMH pochopitelně. Mezi „lion“ a „lion“ žádný technologický rozdíl není.
Právě, že ty staré s nijak děsnými parametry nejezdí, tak, jak se předpokládalo, že to bude hromadně na odpis, tak to prostě není.
A co je „problém“ záleží na úhlu pohledu. Jak píšu, je to primárně politické rozhodnutí. Daňové výpadky jsou naopak směšné – pochopitelně stát není tak blbej, aby si to neuměl spočítat. Na dobíjecí stojany se dají plomby a fertig, daňová zátěž na vaření, topení a dobíjení aut se rozliší tak, aby se majitel auta pořádně prohnul, jako dnes. V tom není problém žádný, zvlášť, když se to bude logicky zavádět dlouhou dobu a postupně. Kdo má dnes elektromobil, platí drahé auto a za provoz skoro nic. Kdo ho bude mít za 15 let, bude za auto platit jak dnes a za palivo to stejné.