Toyota GR Supra: nic pro zpovykané japanofily

Když se předevčírem během pár hodin na celém internetu vyrojily oficiální informace a fotografie nové Toyoty Supra (A90), nepustil jsem se do závodů, kdo to bude mít první na českém webu. Sledoval jsem to všechno nepřítomným pohledem a bez špetky radosti z toho, že už je to všechno konečně na světle Božím. Ani vlastně nevím, co jsem čekal. Že Akio Toyoda na detroitském stánku Toyoty s širokým úsměvem prohlásí „Apríííl!!!“ a ukáže sporťák s japonskou technikou? To asi ne, jen se to ve mě prostě zlomilo. Vlastně se mi to vůbec nechtělo psát – a nechce se mi ani teď. Jestli jste si všimli, není to ani článek sekce Novinky, nějak jsem místo záplavy oficiálních čísel ze sebe musel dostat ty emoce, které se ve mě hromadily od chvíle, kdy začalo být zřejmé, že tohle Toyota po všech stránkách přestřelila – ať už použitím cizí techniky nebo obrovským mediálním humbukem.

Jsem si jistý, že místo klasického rčení Čekání na Godota by se v souvislosti s takřka nekonečným vyčkáváním mohlo v autobranži ujmout úsloví Čekání na Supru. Pointa je stejná, jak v případě Samuela Becketta, tak v případě Toyoty. Pan Godot nakonec nedorazil a …opravdu chcete věřit tomu, že se vrátila supra? Takže můžeme shlédnout oficiální fotografie toho auta a zkonstatovat „Hmmm, pěkný“. Dnes už vůz nemůže ničím překvapit, všechno, včetně finální podoby, už známe z dřívějška.

To však na druhou stranu neznamená, že by nebylo nač se dívat. Je to samozřejmě věc osobního vkusu, ale mně se design auta jménem GR Supra líbí. Je hodně svalnatý, agresivní a svébytný – asi není šance, že byste si A90 s něčím spletli – a to má dnes svou cenu. Nemusíte se mnou souhlasit, ale na druhou stranu – dopřejme tomuhle autu alespoň to málo, za co ho lze pochválit. Všechno ostatní už souvisí s tím, že to není Toyota Supra, ale BMW Supra.

Myslím, že Toyota vůbec nedokázala domyslet, co způsobí tím, že od BMW vezme nejen platformu, šasi a spoustu interiérových čudlítek (a dalších dílů), ale i motor a převodovku. Je sice pravda, že fandové značky museli v posledních dvou dekádách v souvislosti s přerodem Toyoty ve výrobce bezpohlavních přibližovadel zkousnout opravdu hodně, ale renesance značky prostřednictvím aut jako GT 86 a Yaris GRMN (ale i rapidně se lepšících „masovek“) dala komunitě novou naději, kterou badge engineering německého sportovního modelu, zabalený do řečí o specifickém naladění dodané techniky, zase spolehlivě zadupal do asfaltu.

Ne, bohužel, tohle auto není určeno pro dosavadní majitele supry. Ani já coby ortodoxní japanofilní petrolhead (a poslední dobou i elektrohead 😉 ) bych si ho nekoupil. Kdybych chtěl BMW, už bych ho dávno měl. Ale je potřeba se ptát, jestli to budoucím prodejům kupé vůbec může nějak ublížit. Že si Toyota nechá u externí rakouské firmy vyrábět a sama bude prodávat sporťák od BMW, by nemuselo být úplně proti srsti současným bohatým zákazníkům v Japonsku, kde se BMW těší obrovské popularitě, a nemyslím si ani, že budou zákazníci v USA řešit, co se opravdu skrývá pod kapotou. Ty bude spíš zajímat, jestli to bude dobré auto, což nejspíš bude a zda bude rychlejší, než Mustang. Přece jen – přiznejme si to – loajalita ke značce už dnes není žádným velkým tématem. A pak je vcelku jedno, jestli má auto na kapotě stylizované T nebo modrobílou vrtuli. Tím pádem se supra nejspíš nemusí bát nějakého epického neúspěchu. Že to na celé čáře prohrála u příznivců japonských aut, v komunitě značky i komunitě Supry MkI-IV? Jak prý řekl římský císař Vespasián – „Pecunia non olet“.

Ale abyste neřekli, že se tady jen potřebuju vybrečet, pojďme se věnovat i těm číslům. Toyota Supra se bude v Evropě a Americe prodávat výhradně s řadovým třílitrovým šestiválcem se dvěma turby o výkonu 340 koní, dostupných v rozmezí 5000-6500/min a točivém momentu 500 Nm v intervalu 1600-4500 otáček. Stovku zvládne za velmi slušných 4,3 s a maximálka je omezena na 250 km/h.

V Japonsku však třílitr doplní ještě dve verze přeplňovaného dvoulitrového čtyřválce (BMW) s výkonem 197 a 258 koní. Bude zajímavé sledovat, jestli nejslabší supra na domácím trhu zlikviduje prodeje GT 86 (nebo naopak 😉 )… Ostatní momentálně dostupné technické informace najdete v tabulce.

Ve všech případech se motory kombinují s osmistupňovým automatem ZF, Toyota však nevylučuje ani verze s manuálem, pokud by o ně byl „zdrcující zájem“. Takže asi tušíte, jak to dopadne. 😉 Automobilka se dále chlubí, že je supra tužší, než Lexus LFA, má níž umístěné těžiště, než GT 86 s boxerem a rozložení hmotnosti mezi nápravy činí u šestiválce ideálních 50:50. Přední zavěšení zajišťují McPhersony, vzadu je náprava tvořena pětiprvkovým závěsem a opatřena aktivním diferenciálem. Standardem pak bude také (mimo jiné) adaptivní odpružení, systém Launch Control nebo systém jízdní stability s několika stupni účinnosti.

První zákazníci v Evropě auto dostanou letos v létě a v prvním roce výroby sem bude určeno pouhých 900 aut, devadesát z nich bude patřit do speciální zaváděcí série Supra A90 Edition v matném laku Storm Gray. Čtyřiadvacet z nich skončí ve Velké Británii. V USA supra začíná na částce 51 tisíc dolarů, je tedy přesně uprostřed mezi Nissanem 370Z Nismo a Porsche 718 Cayman, což by v Evropě mělo znamenat cenu kolem 1,5 milionu korun.

12 komentářů: „Toyota GR Supra: nic pro zpovykané japanofily

  • 16.1.2019 (11:19)
    Trvalý odkaz

    souhlas Kingu… ale kdo bude hodne fanda a bude na to mit, tak tam swapne 2JZ a to budou zajimavy auta pak.
    Jinak je to fakt vysmech, prevliknout BMW…

    • 16.1.2019 (16:59)
      Trvalý odkaz

      O swapu se hodně mluví. Toyota by měla začít vyrábět 2JZ do zásoby. 😀

  • 16.1.2019 (13:45)
    Trvalý odkaz

    Legenda sa nevratila, prišiel hybrid s nemeckým srdcom a interiérom pod označením Toyota. Toto ľudia ofrfľú vrátane mňa. Myslím, že Toyota má slušné technické zázemie, aby si poradila pri takom aute akým je legenda Supra vlastnými zdrojmi…

    • 16.1.2019 (16:58)
      Trvalý odkaz

      Ano, je to imageový model, nemyslím si, že by si ho Toyota nemohla dovolit vyvinout vlastními silami, zvlášť, když může využít techniku Lexusu. Nissan a Honda nemají takové prodejní výsledky a přesto do toho jdou sami. A co se týče motoru, i I6 mohli mít vlastní, Lexus by pro něj uplatnění našel.

  • 16.1.2019 (16:12)
    Trvalý odkaz

    Asi jsem málo japanofil. Na vnitřnostech BMW nevidím nic špatného. Auto celkem ujde, až na šílenou hmotnost.

    • 17.1.2019 (7:32)
      Trvalý odkaz

      Asi jo 😀

  • 16.1.2019 (16:34)
    Trvalý odkaz

    Designově se mi auto opravdu líbí, ale jako japanofila mě technika opravdu neoslovuje. Mnohem raději bych se smířil s V6 s lexusu místo I6, zvlášť kdyby k ní dali manuál. Navíc za 1,5 milionů by to auto na Evropu bylo dost drahé, to už je cena za kterou spousta lidí upřednostňuje koupi prémiové značky kvůli statusu.

    • 16.1.2019 (16:55)
      Trvalý odkaz

      Přesně tohle jsem už taky nedávno psal. Raději japonský V6, než německý I6. Alespoň něco do Toyoty by uvnitř bylo, hned by to působilo trošku jinak. 🙁

  • 16.1.2019 (23:06)
    Trvalý odkaz

    Tohle je opravdu demotivující, je vidět, že Toyotě na Supře moc nezáleželo. Management bude slavit! Určitě hrozně ušetřili…
    Nic pro mě, škoda Supry, a to foto s ikonami mě pobavilo, ale už jsem se s tím smířil.

    • 17.1.2019 (7:34)
      Trvalý odkaz

      Je to tak, u projektu Supry byli nejúspěšnějšími zaměstnanci Toyoty účetní.

  • 17.1.2019 (11:56)
    Trvalý odkaz

    Pánové, rozumím zklamání (sám nejsem našen přesně z důvodu, jaký píše King v článku – kdybych chtěl BMW, už ho mám, od BMW). ALE, kdyby to mělo V6 z Lexe, rozcupuje to komunita na cucky s tím, že to není žádná Supra.

    Tohle nemělo žádné rozumné řešení a v zásadě nejlepší by bylo, kdyby Toyota místo Supry zvolila jiné označení a zmrtvýchvstání Supry si nechala na dobu, kdy to bude mít smysl udělat pořádně a ve své režii.

    Ohledně vlastního I6 si myslím, že v dnešní době je to zcela mimo mísu z pohledu použití v jiných autech. Nicméně si taky myslím, že to – stejně jako třeba motor v NSX – mohl být prostě one-car kousek. Image by to prospělo.

    Last but not least, chápu, proč to Toyota udělala tak, jak to udělala. Komunita „pravověrných“ je velmi malá (kolik těch aut dnes jezdí?) a Japonec to takto prostě neřeší. Vezme, co si myslí, že je nejlepší a jde to zdokonalit po svém. Proto taky Toyota vůbec nebyla na odpor připravená a až postupně, jak zjišťovali, že petrolheadi řvou, přicházela s (poněkud slabým) chlácholením o tom, jak to vlastně bude úplně, ale úplně jiné, jak je to vyladěné, jak to ma 95% dílů jiných, bla bla, bla bla.

    Mě se to líbí a vedle čtyřválcového Caymana bych neváhal ani sekundu. Současně bych stejně bez váhání koupil lehce ojetého Caymana S 3.4.

  • 17.1.2019 (13:24)
    Trvalý odkaz

    Nejvíc zarážející na tom všem je, že Toyota, která se nově prezentuje že znovu nabrali dech a chtějí do toho šlápnout a vymanit se ze škatulky nudných bezpohlavních aut…udělá takové auto, auto nad kterým se ušklíbne každý, kdo auta má byť jen trochu rád. Při prvních zmínkách o možnosti že by přišla Supra, jsem čekal že to pojmou podobně jako Honda s NSX, ale čím víc se o tom autě vědělo, tím méně mě zajímalo, protože bylo vidět, že to prostě podělali.
    O to víc si teď vážím Hondy a jejího NSX!

    Jasně to ukazuje smutnost doby, kdy nejsilnějšími zaměstnanci automobilek jsou ti s kalkulačkama v ruce. Alespoň ten přechod na samořiditelná sterilní auta nebude tak bolet :-/

Komentáře nejsou povoleny.