Test Honda Civic Sedan 1.6 i-DTEC: premiéra na jedničku

Plných deset generací modelu Civic Hondě trvalo, než namontovala pod kapotu karosářské verze sedanu naftový motor! Počítám, že to je asi v autoprůmyslu rekord. 😉 Ale stalo se, poprvé si můžete v kompaktní třídě pořídit diesel od hondy i v něčem jiném, než v autě se splývavou zádí. Jenže dnes už také víme, že to je i naposledy, v příští generaci civicu už žádný kadlekadle nebude. Pokud patříte k odpůrcům nafty, udělalo vám to jistě radost. Jestli ale máte turbodiesely rádi, říkám to hned na úvod – měli byste nad pořízením dieselového sedanu vážně uvažovat. Vylepšený 1.6 i-DTEC je skvělý motor a k charakteru sedanu se hodí více, než k liftbacku.

Když jsem vloni testoval motor 1.6 i-DTEC II poprvé v Civicu X 5D, napsal jsem, že je to stejná bomba, jako když přišel v roce 2004 motor 2.2 i-CTDi. Jeho montáž do sedanu nic z jeho kvalit neubrala, právě naopak, celý komplet působí ještě lépe, než předtím. Tím důvodem je celková koncepce sedanu v rámci nabídky Civicu.

Čtyřdveřový model má komfortnější podvozek a je lépe odhlučněný v zadní části kabiny díky lepšímu oddělení prostoru pro posádku a zavazadla. To jej předurčuje pro dlouhé jízdy po dálnici, na které je tichý 1.6 i-DTEC jako stvořený. Bez ohledu na to, co tvrdí příznivci nafťáků, tento typ motorů prostě není v ničem sportovní, i když nepopírám, že zátah a zvuk takového třílitrového šestiválce má také své kouzlo, nicméně diesely tu byly vždy proto, aby snižovaly provozní náklady těm, kdo musí hodně jezdit dlouho vzdálenosti. Kombinace pohodlnějšího sedanu a příjemně silného i-DTEC je tedy optimální. K dokonalosti by mu ještě chyběl ten devítistupňový automat, jenž by jistě bezezbytku využil křivku točivého momentu, která v rozmezí 1500-3300/min neklesá pod hodnotu 250 Nm. 😉 A navíc – šestistupňový manuál v Civicu X není zase tak dobrý, jak bych si u Hondy představoval.

A je tu oproti pětidveřáku ještě jeden benefit – sedan je díky aerodynamice karoserie i užším pneumatikám úspornější, než liftback a to samozřejmě platí i pro diesel. Jestli jsem na zimních gumách posledně jezdil do šesti litrů, teď to bylo za celý test 5,2 l, ale většina jízd nakonec skončila s údajem palubního počítače pod hodnotou 5,0 l, kazily to jen dynamické jízdy a dálnice. Nejlepšího výsledku při běžném jízdním stylu „s provozem“ a vyloučením dálnice jsem dosáhl dokonce 4,1 l a pokus o úspornou jízdu (rozuměj s předvídáním, lehkou nohou a dodržování rychlostních limitů, nikoli čtyřicítkou za krajnicí) byl dokonce ještě o 0,4 l lepší. Ale dost nuda. 🙂

Vše ostatní už zaznělo ve výše prolinkovaném testu naftového liftbacku, není tedy třeba se k tomu vracet. Už bych jen doplnil, že Honda za tento model chce nejméně 569.900 korun, v případě testované verze Elegance je to 629.900 Kč. Ani v jednom případě to není zrovna málo, ale za nejlepší maloobjemový diesel na trhu to určitě stojí. 😉 Navíc teď platí akční ceník, jenž posouvá základ na zajímavých 499.900 korun a testovanou Eleganci na 559.900 korun.

Pozn: Pokud je vám článek povědomý, tak máte dobrou paměť. 😉 Jedná se o opakované vydání testu, jenž byl zničen při napadení webu.