Trump: dovážená japonská auta a díly jsou bezpečnostní riziko
Já vím, že to není dnes moc v kurzu říkat, tím méně ve sluníčkářské Evropě, ale patřím k příznivcům současného amerického prezidenta. Už jen proto, že se nebojí pojmenovat problémy pravými jmény a politickou korektnost má u hýždí. Ale to neznamená, že souhlasím se vším, co vypustí z úst.
Nejnověji si popudil (zejména) japonské automobilky prohlášením, že auta a jejich komponenty z dovozu představují pro Ameriku bezpečnostní riziko. Podle Trumpa Japonci už od 80. let ukrajují z tržního podílu tradičních amerických značek a jejich omezení by umožnilo americkým výrobcům lépe investovat do výzkumu a vývoje.
Donald Trump se samozřejmě nemůže mýlit víc a sdružení JAMA (Japan Automobile Manufacturers Association) se ústy svého předsedy Akia Toyody vyjádřilo takto: „Jsme zděšeni zprávou, že naše dlouhodobé investice a zaměstnávání Američanů nejsou vítány. Jako ředitel JAMA jsem hluboce zarmoucen tímto rozhodnutím. Omezení obchodu by se významně dotklo amerického automobilového průmyslu, znevýhodnilo by americké spotřebitele a z celosvětového hlediska by nepříznivě ovlivnilo konkurenceschopnost aut vyrobených v Americe.“
Trump stanovil 180denní lhůtu pro vyjednávání s Japonskem a EU a výsledek dohody je nejistý. Japonské značky se brání zcela legitimně, v USA investovaly a už miliardy dolarů a přímo zaměstnávají více než 93 tisíc Američanů. Ba co víc, mnohá japonská, v USA vyráběná auta, jsou více americká, než ta z portfolia domácích značek. Má se také za to, že by Trumpovo prohlášení mohlo nepříznivě ovlivnit záměr Toyoty investovat v Americe v průběhu dalších pěti let tři miliardy dolarů.
Trump je neskutecne hyperaktivni clovek. Nechapu, jak stiha vyhlasit celymu svetu obchodni valku.
Ztotoznuju se s tim prvnim odstavcem, takze nejsi sam, no a vlastne i celym clanekm. Tady to Trump trosku prehani a neni to uplne v zajmu usa.
Mám taky Trumpa rád, ale jen jako komika 🙂 Je hyperaktivní a pro své zviditelnění plácne jakýkoliv žvást (BS), aniž by se zamýšlel nad dopadem svých slov. Jako s tím japonským importem. Někdy to opravdu může znamenat, že nazve věc pravým jménem, většinou to ale znamená, že zcela zploští komplexní problém do černo-bílé optiky. Dodnes nechápu, jak to mohl dotáhnout až na samý vrchol americké moci. Ameriku mám totiž moc rád a tak doufám, že Trumpa vystřídá někdo zodpovědnější, kdo nevidí ve svém okolí jenom nepřátele a konkurenty :-). Zrovna Japonci jsou od konce války věrní spojenci Ameriky a pokud jde o auta, tak neskutečně pomohli (a dále pomáhají) americké konkurenceschopnosti.
Pozn. jezdím japonským autem vyrobeným v Americe 😉
Nechci sem zanášet politické diskuze, ale přestože si DT nevidí do pusy, dokázal přesně pojmenovat současné „sluníčkářské“ poměry v západní civilizaci a vystavil jim ráznou stopku. Je to naopak velmi zodpovědné, pokud je politicky korektní socializmus naší budoucností, tak ji alespoň trošku oddálil. Přijít další Obama, to by byl z celosvětového hlediska velký průšvih.
Na druhou stranu samozřejmě zdaleka ne vše, co Trump dělá, je ku prospěchu USA, ale žádný politik není dokonalý. To ale nemění nic na tom, že DT je to nejlepší, co mohlo v současné situaci světovou politiku potkat. 😉
vojtex: Trump neplácá žádný BS, plácá přesně to, co potřebuje pro své setrvání v úřadu. K tomu patří i zcela bipolární vidění čehokoliv, protože jeho voliči nic komplexnějšího stejně nejsou schopní pojmout. Pro blbce je nutné mluvit v krátkých, jednoznačných větách a jasně ukázat, kdo je přítel a kdo nepřítel.
Jeho rétorika je vymazlená bouřlivým výzkumem psychologie, který nastartovala druhá světová a úspěch Goebbelse. Taktiky, které tehdy dokázaly jedny lidi přesvědčit, že je naprosto v pořádku zabíjet lidi druhé, kteří jsou tím zlem, co může za jejich mizérii, jsou dnes dopilované na maximum léty dalšího výzkumu lidské psychiky.
Obama vyhrál díky svému naprosto debilnímu bonmotu „yes we can“, Trump používá to stejné, jen se to navenek projevuje jinak. Psychologická podstata je stejná.
U nás to můžeme vidět velmi dobře u agenta bureše. Jedna věc je co dělá v reálu a druhá co má na billboardech, aby ovce byly spokojené (naprosto komické volby do EU kde hlavní promotér členství, životně závislý na dojení unijních peněz hlásá, že bude Česko „tvrdě a nekompromisně bránit“ – dobře viděl, že musí „své hlupce“ správně motivovat, jinak by se mohlo stát, že Okamura zopakuje svůj úspěch z našich minulých voleb).
Takže bych si nedělal iluze, že Trump neví, co dělá nebo že „to vidí moc černobíle“. Trump je všechno, jen ne blbec, podobně jako bureš. Nesoudil bych ho tedy dle výroků, ale dle toho, co reálně dělá. A je jasné, že ty výroky jsou pro tu mentálně slabší většinu jeho voličů a nic to neříká o tom, co v reálu udělá. Že jsou japonská auta vyráběná v USA více americká než ta „americká“ je obecně známý fakt už dlouhá léta. Představa, že to Trump, resp. jeho poradci neví, ehm…
Rozdíl mezi „Yes we can“ a „Make America great again“ vidím psychologicky velký – první míří s optimismem do budoucnosti, zatímco druhý obrací pohled ke tzv. „zlaté minulosti“, která ale se nikdy nevrátí.
Jinak z poslední doby se mi moc líbil postřeh z knížky „Opuštěná společnost“:
— Otroci potřebují pány, kteří jim imponují. —
Přál bych si, abychom z té otrocké mentality vyrostli a nepropadali pořád dokola velkohubým ovádům.
Beno: psychologicky mechanismus je stejny.
Vyrust? To je jako chtit, aby uz clovek konecne vyrostl ze zavislosti na vzduchu, tedy nesmysl.