Honda vloni omladila stylové malé crossover-coupe HR-V a letos přichází v rámci MY2027 další novinka. Na první pohled to vypadá jen jako další verze výbavy – těch má pro jednu motorizaci tohle auto u Hondy už rekordních pět(!) – ale není to tak úplně pravda. Honda HR-V Advance Sport je totiž odvozená od japonské verze Vezel RS, tedy nejsportovnější verzí HR-V, jakou lze na JDM (a v ASEAN regionu) koupit. Sice chybí to nejpodstatnější, ale ani tak naštěstí najde jen o bodykit a černá zrcátka, došlo i na určité technické úpravy, tak se pojďte seznámit a vyzkoušet.

Test Honda HR-V e:HEV (2025): o kousek lepší

Když na počátku tisíciletí Honda přišla s malým SUV HR-V poprvé, prezentovala ho jako Joy Machine. Vypadalo fakt cool a nenavázáním na to Honda možná prošvihla velkou šanci vytvořit imageový lifestylový model, aktuální crossover-coupe však také hodně (ale trošku pozdě) sází na styl a navíc k tomu už v základu přidává i fakt schopný podvozek. Vezel RS, tedy pardon, Honda HR-V Advance Sport k tomu přidává decentní lip předního nárazníku a nástavec zadního nárazníku, plus standardně černou masku chladiče. Nejsou to moc viditelné změny, auto by tedy zasloužilo třeba i jiný design kol, ale co naděláme…

Sláva – interiér je kompletně černý a zdobí ho lišty v odstínu bordó a kontrastní červené prošívání. Ani to není úplně na zvýšení tepu, například Toyota (a nejen ona) u sportovních verzí mění třeba i sedadla. Ta sériová v HR-V jsou sice super – pohodlná a přitom s dobrým vedením, ale vypadají dost obyčejně. Jejich schopnost držet tělo tak v Advance Sport alespoň ještě trochu vylepšuje částečně mikroplyšové čalounění. Já vím, standardní honda má být už z principu sportovnější než toyota, ale zákazník chce být hýčkán – a tipněte si, kdo v tomhle betlu umí lépe.. U Hondy samozřejmě nepřekvapí až absurdně nadstandardní prostornost kabiny (man maximum, machine minimum), umocněná variabilitou zadních sedadel Magic Seats. Jakmile je jednou v autě máte, máte pak už vždycky problém (vlastní nepřenositelná zkušenost). 😉

Nemohl jsem si nevšimnout trochu odlišného chování auta na silnici. Advance Sport sice nemá snížený sportovní podvozek Vezelu RS, ale stejně mi přišel takový trošku tužší a pevnější než u posledně testované verze. Jenže ten rozdíl mohou dělat i letní pneumatiky, na nich jsem měl HR-V poprvé, muselo by se to napřímo porovnat s jinou výbavou, hlava už neslouží jako zamlada. Ale ať už je šasi Sportu série nebo ne, hárervo jezdí od začátku famózně. Já vím, že to je dost nadužívaný výraz, ale jeho podvozek je skutečně na prémiové úrovni. Na větších nerovnostech se krásně plavně pohupuje, menší tiše a rychle tlumí – a přitom se v zatáčkách téměř nenaklání! Na velkých dírách nebo příčných nerovnostech sice občas občas bouchne, zakopne nebo poposkočí, ale co ne… Navíc velice dobře přes sedadlo cítíte, co dělají kola. Tohle umí kromě Hondy v mainstreamových modelech fakt málokdo. Klišé? Je to jen pár týdnů, co jsem vyvětral CX-5. Na německém povrchu lahoda, ale na českém jsem místy necítil skoro nic a spoléhal na um hirošimských kouzelníků.

HR-V jsem shodou náhod (půjčím to na 14 dní, děl PR Hondy ČR) vytáhl na roadtrip hluboko do Chorvatska (původní plán byl letos vyvenčit z důvodu úsporného provozu manželky Jazz) a byla to výborná volba, na tamních úzkých silničkách bylo háervéčko ve svém živlu, s radostí a nadšením si dávalo každičkou zatáčku – a to téměř bez nedotáčivosti. Je snadné si najít jízdní rytmus a řidič úplně cítí, jakou má samotné auto z jízdy radost, prakticky se nenaklání a do každého zakroucení asfaltu se vrhá s nadšením, které byste u zvýšeného crossoveru nečekali. Vzhledem k permanentnímu výskytu manželky na sedadle spolujezdce jsem sice nejezdil úplně na kref, ale jízdní režim bych označil jako místy (hlavně na liduprázdných okreskách ve vnitrozemí) poměrně svižný, přičemž kopilot byl místy lehce nervózní, ale nikoli vyděšený. 😀 Beztak to bylo spíš kvůli častému výskytu motorizovaných výběrčích poplatků. 😉 . A protože domorodci si s jízdními pruhy moc vrásky nedělají, ocenil jsem i účinné brzdy s rychlým nástupem. Simply Joy Machine, Honda měla ten slogan vážně oprášit.
Ale možná by to nebylo svezení tak super, kdyby Advance Sport nemělo ještě navíc vylepšený posilovač řízení. Proti tomu standardnímu jsem měl v prvním testu docela výhrady, s faceliftem se to však spravilo a teď je to naprostá paráda. I ve sportovní specifikaci je stále honďácky lehké a velmi přesné, ale hlavně nádherně strmé a ostré, přičemž vysoký crossover reaguje na každý pohyb s návykovou přesností. Přesně takhle má vypadat sportovně laděná zábavná verze auta, u níž zůstává původní výkon.

Jo, výkon… HR-V je v tomhle ohledu outsider celé modelové řady. Zatímco dvoulitrový i-MMD má dost elánu na to, aby bez problémů rozhýbal i skoro dvoutunové plug-in hybridní CR-V, takže není divu, že s civicem a preludou cvičí fakt slušně, slabší patnáctistovka je optimální tak pro jazz a s vysokým a těžším HR-V na velkých kolech už má trošku práci, což prozrazuje i zrychlení na stovku blížící se 11sekundové hranici. Není zase takový problém v okreskových rychlostech předjíždět není, zvlášť když pohon těží z rychlé odezvy elektromotoru na plyn (zejména v režimu Sport), ale v hustším provozu už je potřeba mít dobrý odhad. Od začátku říkám, že měla být i možnost dvoulitru jako v případě konkurenčního C-HR od Toyoty, ale na to asi nemá bohužel tohle auto ten kýžený lifestylový status, o němž jsem psal v úvodu a který by opodstatnil jistě velmi tučnou cenovku. Dost na tom, co za HR-V chce Honda i v této konfiguraci, jakkoli je to rozhodně cool přibližovadlo.

Znovu jsem si taká teď ověřil, že háervéčku nejvíc sluší jízdní režim Sport a v případě verze Advance Sport je to snad i povinnost, 😉 rychlejší reakce na plyn trošku kompenzují handicap v oblasti jízdní dynamiky. Ale také se více nabíjí akumulátor a ve městě po přepnutí do Normal crossover-coupe více jezdí na elektřinu. Při klidném jízdním stylu v kombinovaném mimodálničním režimu se dá jet i kolem 4,5 litru, většinou se ale bude spotřeba pohybovat mezi 4,8-5,3 litry na 100 km, což je stále vynikající výsledek. Na dálnici při tachometrových 140 km/h (GPS 137-138) však už pojedete cca za 8 l. Jak už jsem zmínil, poprvé jsem měl HR-V na OEM letních gumách (Michelin Primacy 4) a spotřeba šla oproti zimnímu provozu dolů o nějakých 0,3-0,5 l.

Jestli máte rádi auta se sportovním charakterem, která je zábava řídit, i když výkonu není nazbyt a přitom vás lákají výhody crossoverů, HR-V Advance Sport je to nejlepší, co lze dneska s pohonem 1.5 i-MMD koupit (a současně jde o top volbu v této kategorii aut vůbec). Bavilo mě vlastně o dost víc než obdobně zaměřený Jazz Advance Sport, jenž má výrazně lepší jízdní dynamiku. A ženský pohled na věc? „Jezdí se mi s tím líp než s Preludou„. 😀 WTF?
...ale neradujte se, trolové, je to hlavně proto, že je HR-V užší a vyšší posaz za vvolentem zlepšuje výhled...

Honda HR-V e:HEV Advance Sport	
Objem motoru (ccm)	1498
Výkon (k) benzin/elektromotor	107/6400 / 131
Točivý moment (Nm) benzin/celkem	131/5000 / 253
0-100 km/h (s)	10.7
Max. rychlost (km/h)	170
Kombinovaná spotřeba paliva WLTP (l/100 km)	5.4
	
Rozměry karoserie (mm)	4398 x 1866 x 1582
Rozvor	2610
Pohotovostní hmotnost (kg)	1377
Objem nádrže paliva (l)	40
Objem kufru (l)	335-1305
	
Cena (Kč) základní / testovaná verze	zatím neuvedena