Pro někoho to možná bude dobrá zpráva, pro někoho ne – Mazda oznámila, že má v úmyslu prodávat auta s naftovými motory tak dlouho, dokud je zákazníci budou chtít (nebo dokud je úřady nezakáží, podle toho, co přijde dřív 😉 ). To zní odhodlaně a v dnešní době i dost rebelsky drze a tedy cool, co říkáte? Ale je to rozhodnutí naprosto racionální.
Ono se totiž není čemu divit – když se pár let zpátky (i po epickém fiasku mazdích turbodieselů v USA) rozhodnete dost nesmyslně vyvinout úplně od nuly vznětový šestiválec, který budete v nejlepším možném případě prodávat dvanáct let (pokud fakt zvládne Euro 7) v jediném subprémiovém modelu (a jeho chystaném sedmimístném derivátu) v Evropě, která už není nafťákům vůbec nakloněna (a v nevelkém množství i v Austrálii a Japonsku), musíte ho držet v nabídce zuby nehty, aby se se pokud možno vývoj vůbec zaplatil. 😉 A že to nebude vůbec lehké, ukazují prodejní čísla. Ještě v roce 2017 činil v Evropě podíl nafťáků na celkových prodejích 44 %, v roce 2021 už to bylo jen 25 % a první pololetí letošního roku hlásí prozatím pád na 13,4 %. V Japonsku je sice o naftovou CX-60 enormní zájem, ale je otázkou, jestli to celý projekt zachrání, prodeje modelu tam asi budou symbolické.
Můžeme samozřejmě jen spekulovat, zda Evropané už skutečně odmítají akceptovat ten smrad, hluk a vibrace nebo to způsobuje nemožnost volby poté, co řada automobilek z vlastní iniciativy přestala diesely nabízet. Ale mnohé značky je v portfoliu stále mají a místo toho, aby jim zhrzení zákazníci brali showroomy útokem, čísla vypadají, jak vypadají.