Test Honda CR-V 1.5 Turbo FWD 6MT: Čekání na krále
Kdo si počká, ten se dočká, říká jedno přísloví. A na novou generaci nejprodávanějšího SUV na planetě jsme si museli počkat hodně dlouho, prakticky rok a půl od uvedení na americký trh. Jistě, hondy pro Evropu nejsou nikdy stejné, jako ty americké, ale vylepšovat CR-V rok a půl? No, to je fuk, důležité je, že už je tady a japan-cars ho jako první v Česku vyzkoušel na zdejších silnicích a dálnicích. Cíl mise byl jasný – zjistit, jestli to čekání stálo za to. 😉
Nejdřív na sebe musím něco nepěkného prozradit – auta, které jsem měl převzít, jsem si na parkovišti ve společnosti dosavadních CR-V vůbec nevšiml. Tedy trošku za to mohla přítomnost aktuálního i minulého CTR tamtéž, 😉 ale třeba i nenápadná barva testovacího auta, ale stejně… Ovšem to je vlastně v pořádku – novinka se nestydí za to, že je evolucí stávajícího designu, každý hned na první pohled pozná, že jde o CR-V, což u předešlých generací rozhodně neplatilo a když zvolíte stejnou barvu, může se klidně stát, že si méně pozorní sousedé změny ani nevšimnou. To ale v žádném případě neznamená, že by CR-V působilo nějak zakřiknutě, právě naopak. Evoluce se totiž ubírala cestou návštěv posilovny a zobání anabolických steroidů. Novinka má mohutně vyboulené blatníky, masivní „ramena“ pod spodní linií oken, dravou příď s negativním sklonem masky a dynamickou siluetu. Přestože osobně mám raději ostřejší tvary, musím uznat, že nové CR-V působí opravdu svalnatě …a navíc má konečně pěkné zadní svítilny. Jediné, bez čeho bych se obešel, je kýčovitá chromová lamela v masce chladiče. Být majitelem, asi ji nechám nalakovat na černo.
Ještě lépe snad vypadá CR-V ze sedadla řidiče – výhled vpřed vylepšují mohutné bicepsy kapoty a ve zpětných zrcátkách se dmou široká ramena karoserie, nesoucí kliky dveří. Auto prostě působí rychle – zvenku i zevnitř. Pracoviště řidiče je zcela „autové“, žádné „SUV kompromisy“, ani designové, ani materiálové. Volant má dobrý tvar i rozsah seřízení, pravou nohu hýčká polštářek na boku středového panelu, centrální displej je vkusně zakomponovaný do palubní desky a ačkoli dnes mohou působit jako přežitek, dekory v imitaci dřeva interiér příjemně oživují a působí tak dobře, jako ještě žádné falešné dřevo v žádné hondě předtím. Perfektní jsou i plasty na palubní desce, jejich povrchová úprava ukázkově pohlcuje světlo, odrazy v čelním skle jsou téměř nulové a materiály mají na pohled takový měkký, sametový nádech. Líbila se mi též variabilní středová konzole s možností různých nastavení, od držáků na nápoje s poličkou na (i dost velký) smartphone až po „silážní jámu“. Už méně nadšení budí grafika infosystému a přístrojového štítu, ne, že by mě vyložené urážela, ale evropské značky umí z displejů vytěžit po vizuální stránce mnohem, mnohem víc. Vlastně jediným vyloženým negativem jsou tak přední sedadla, jakkoli na pohled vypadají vcelku schopně.
Jsou sice komfortní a tělo z nich není ani po dlouhé jízdě unavené, ale opěradlo je příliš široké a v oblasti lopatek se bočnice zužují tak, že spíše tlačí, než poskytují lopatkám oporu, což vůbec nekoresponduje s celkově sportovním zaměřením CR-V. Docela by mě zajímalo, kam se poděli lidé, co navrhovali sedadla v Civicu 8G, Jazzu 1G a Accordech 7G a 8G, ale očividně už (bohužel) dělají jinou práci. Nebo jinde, Honda se za posledních 10 let v oblasti sedadel dost zhoršila, což po Civicu X, HR-V a Jazzu ukazuje i CR-V. Nepotěší ani lacině působící čalounění sedadel, to jako by do vymazlené kabiny vůbec nepatřilo.
Vzadu je to klasika – dvojice pasažérů zde má prostor ve všech směrech i pohodlnou sklopnou středovou opěrku, tři se tu odvezou nouzově. Zejména prostoru pro kolena je tu až marnotratně mnoho, škoda, že pětimístné CR-V nemá posuvnou zadní lavici, ani po výrazném posunutí lavice vpřed by pasažéři nestrádali a ještě by se o pořádný kus zvětšil kufr. Ten byl vždy silnou stránkou CR-V a nový model má papírově 561 litrů. Dosavadní verze měla mít 589 litrů, ale moc se mi to nezdá, vedle dobíhajícího modelu, s nímž jsem novinku důkladně porovnával, je vizuálně rozhodně větší.
Přechod CR-V na turbomotor o objemu 1,5 litru vyvolal velkou pozornost, ale jinak, než byste asi předpokládali. Dosavadní atmosférický dvoulitr i-VTEC dává 155 koní při 6500/min a točivý moment 192 Nm při 4300 otáčkách, zatímco nový 1.5 VTEC Turbo disponuje výkonem 173 k při 5600/min a točivým momentem 220 Nm v rozmezí 1900-5000 otáček. I přesto panovaly obavy, jestli bude turbomotor na takové auto stačit. Chápete to?
Realita je samozřejmě taková, jakou rozumně uvažující člověk předpokládá. Nové CR-V je oproti předchozímu úplná raketa. Dvoulitr jede o chloupek lépe pouze do cca 1800 otáček, kdy má díky zdvihovému objemu větší točivý moment, pak už přebírá iniciativu turbomotor. Ale je fakt, že atmosférický charakter 1.5 VTEC Turbo, tak skvělý v Civicu, má v CR-V určitá úskalí – opravdu dobře zabírá až zhruba od 2400-2500/min, do té doby je akcelerace poněkud vlažnější, než by řidič od takového motoru očekával. Pak ale zrychluje velmi dobře a s rostoucími otáčkami se dále zlepšuje, zvláště nad hranicí 4000/min a dobrý pocit jsem z něj měl prakticky až do omezovače v 6500 otáčkách. Prostě Honda. 😉 Stejně jako u Civicu platí, že turbo reaguje rychle a akcelerace je hladká, bez turboefektu.
Důležitější pro SUV je však chování v nízkých otáčkách. Nevím, proč má verze se šestistupňovým manuálem o 23 Nm menší točivý moment a o 20 koní menší výkon, než verze s CVT, ale určitě by srovnání hodnot nebylo na škodu, aby se zlepšila odezva v dolní části spektra, najdou se určitě konkurenti, kteří v tomto ohledu odvedou lepší práci. Na druhou stranu kultivovanost motoru je příkladná, neprotestuje ani při podtočení k 1000/min a po chvíli se vyšplhá na provozní otáčky, aniž by bylo nutné podřazovat. Řazení samotné je srovnatelné s minulou generací – stejně přesné, krátké i s obdobnou mírou odporu na neutrálu. S ohledem na to, že se musí vypořádat s větším točivým momentem, to není špatný výsledek.
Testované CR-V bylo úplně syrové, takže přesné měření spotřeby nemělo smysl, ale už první natočené stovky kilometrů ukazují, že bude turbomotor i přes výrazně lepší dynamiku o trochu úspornější, než dvoulitr. Standardní jízdní styl (dálnice tacho 140 km/h, okresky 100 km/h) znamená spotřebu do 8 litrů, klidnější styl do 7 litrů, ale dalo se za určitých podmínek kombinovaného provozu vejít dokonce do šesti litrů. Nejvíce samozřejmě bralo auto na dálnici – kolem 7,5 l na 100 km. Mimochodem rychloměr je zkalibrován dost přesně, údaj 140 km/h ukazuje při 137 km/h.
Svezení s novým CR-V je v první řadě …tiché. Velmi tiché. Ale nejprve se musíte rozjet. Auto není možné bez aktivace ruční brzdy nastartovat (proč?) a při rozjezdu se (většinou) sama nedeaktivovala, takže si do předletové přípravy kromě dalších, notoricky známých úkonů musíte zařadit ještě manipulaci s jejím ovladačem. Ale pojďme dál. Hondě se povedlo dobře potlačit hluk od kol a společně s vyspělou aerodynamikou (prý nejlepší ve třídě) posádku téměř nic neruší. Téměř. Ve městě, ale i při rozjezdech na klikatých okreskách, do kabiny poměrně výrazně proniká zvuk motoru. U sportovně laděného SUV by jadrnější zvuk pohonné jednotky neměl být na škodu, ale nemohu se zbavit dojmu, že je ho trochu víc, než by vzhledem k celkovým poměrům v kabině mělo být. Na druhou stranu musím ocenit, že si Honda dala záležet na tom, aby motor měl opravdu zvuk, nikoli obvyklý hluk. Od volnoběhu až do zhruba 4000 otáček totiž motor nehuhlá a nehučí, jak bývá u čtyřválců obvyklé, ale vrčí. Jemnocitnější povahy prominou – vrčí jako litrový tříválec VTEC Turbo – jadrně, trošku drsně a docela sportovně. Jak už jsem zmínil, není to vůbec špatné, jen je toho zvuku možná trochu moc. Nad 4000 otáčkami už má 1.5 Turbo stejný akustický projev, jako v Civicu. A potěšení je mimochodem slyšet akcelerující CR-V i zvenku – takový sound byste od SUV určitě nečekali.
Honda vyslyšela četné výtky a mezigeneračně zvětšila světlost podvozku o 35 mm, přitom ale zůstalo zachováno umístění těžiště. Výsledkem jsou ještě o poznání lepší jízdní vlastnosti, než měl předešlý model. CR-V za asistence přesného a konečně i strmého (a dobře vyváženého) řízení velmi ochotně zatáčí a naklání se jen minimálně. Přitom zůstává podvozek dobře čitelný, jak se na hondy sluší a to i včetně prvotního zakleknutí do zatáčky, řidič má tedy neustále přehled o tom, co se s autem děje. Civic to sice není, ale budete ze sportovních schopností podvozku velmi příjemně překvapeni. Žádné jiné auto v této třídě s výjimkou Mazdy CX-5 tohle neumí.
Potěšující je i to, že OEM pneumatiky Bridgestone Dueler, které nemají zrovna pověst sportovního obutí, v zatáčkách nekvičí a ikona stabilizačního systému VSA blikne opravdu výjimečně. Se vším si poradí podvozek vlastními silami, za občasného přispění brake-vectoringového AHA. Malinko tak zamrzí pouze absence zpětné vazby v řízení, kterou mělo minulé CR-V slušnou, ale to Honda prezentuje jako pozitivum, tak nevím. 😀 SUVerénně si CR-V počíná i na dálnicích, v kabině je ticho a stabilita i v rychlostech daleko za povolenými limity je příkladná. Skvěle dimenzované jsou také brzdy, s mohutným SUV nemají žádnou práci. Zvládnou i ostré tempo, v němž se asi majitelé běžně pohybovat nebudou, mají příjemný nástup a jejich účinek se dobře dávkuje. Potěší i směrová stabilita při deceleraci.
Ještě důležitější, než jízdní vlastnosti, je u SUV na našich silnicích schopnost tlumit rázy. Honda CR-V už od třetí generace vyznává filozofii sportovně laděného „teréňáku“ a a pětka není výjimkou. Jízda není tak plavná, jako u předchůdce, šasi je celkově tužší, ale i pevnější – rázy od nerovností podvozek absorbuje fantasticky – s lehkostí a bez nežádoucího hluku. Rozmlácené okresky, kočičí hlavy, roletky, propadlé krajnice – s ničím z toho si řidič nemusí dělat starosti, jediným negativním projevem je občasné natřásání, kola však mají stále kontakt s vozovkou.
Můžete Hondě zazlívat, že si s pětkovým CR-V dala v Evropě dost načas, ale pokud jste vydrželi, vyplatilo se to. Honda zabalila fantasticky prostorný, tichý a luxusně působící interiér a objemný kufr do svalnaté karoserie a vybavila jej konečně dostatečně silným benzinovým motorem, z něhož budou dosavadní majitelé benzinových CR-V v sedmém nebi. Čtyřválci navíc zdatně sekunduje podvozek, kombinující znamenité jízdní vlastnosti se schopností perfektně tlumit rázy. Jedinou výraznější slabinou auta jsou sedadla jako celek – potahovým materiálem počínaje a podivně tvarovanými bočnicemi opěradel konče. Ačkoli to na funkci nemá žádný vliv, více péče by zasloužila také grafika displejů a chtělo by trošku doladit funkčnost elektrické parkovací brzdy.
Malý otazník se vznáší také nad pohonnou jednotkou. Už teď naznačuje, že bude mít dobrou spotřebu a slušnou dynamiku ve středním a vyšším pásmu otáček, přičemž svůj sportovní charakter podtrhuje nebývale pečlivě vyladěným zvukem, ale… Někomu může úroveň zvuku motoru na palubě v nízkých otáčkách přijít příliš vysoká a nekorespondující s odhlučněním ostatních tradičních původců ruchů. Navíc místo vymýšlení, jak pohonné jednotce sebrat pár desítek koní a newtonmetrů, se inženýři mohli zaměřit na zlepšení dynamiky v pásmu otáček pod 2500/min, kde se bude motor během svého života pohybovat poměrně často. To ale nemění nic na tom, že tohle CR-V dle mého názoru opravdu působí dojmem, že cenovku na úrovni Accordu nemá jen proto, že je to v současnosti v módě.
| Honda CR-V 1.5 Turbo 6MT FWD Elegance | |
| Objem motoru (ccm) | 1498 |
| Výkon (k) | 173/5600 |
| Točivý moment (Nm) | 220/1900-5000 |
| 0-100 km/h (s) | 9.2 |
| Max. rychlost (km/h) | 211 |
| Spotřeba paliva (l/100 km) | 6.3 |
| Rozměry karoserie (mm) | 4600 x 2117 x 1679 |
| Rozvor | 2662 |
| Pohotovostní hmotnost (kg) | 1510 |
| Objem nádrže paliva (l) | 57 |
| Objem kufru (l) | 561-1756 |
| Cena (Kč) | 749.900 |
Současný RAV je hezčí a ten co má přijít 2019 je bomba.
Každému se líbí něco jiného. 😉 Ale je pravda, že nová RAVka vypadá na fotkách opravdu dobře. Slyšel jsem ale z různých US médií, že naživo byli někteří novináři trošku rozpačití
Současná RAVKA se mi designově fakt nelíbí. Nová vypadá o dost lépe.
Pekny prvy testik.
Dobre by bolo otestovat aky bude vykon, jazdne vlastnosti, spotreba okresky a 140AB (nie len ak je ludoprazdna a po rovinke 🙂 ) ak auto bude rodinne obsadene+ plny kufor, nie len az jednou osobou, predsa len 1600kg a SUV ….
hluk od A stlpika ta nerusil, lacne imitacie dreva, vyplne dveri, ako je chraneny spodok auta oproti 4G, citatelnost, velkost pismen, reflexia display + „tablet“ pri roznej polohe slnka,
1.5T urcite nebude slaba ale nieco silnejsie tu chyba, „baterkova“ hybridna verzia ma tiez svoje plus aj minus a musi dost presne zapasovat potrebam a vyuzitiu majitela
Kdybych o takové auto stál tak bych určitě šel do Rav 2,0 valvematic za 599k v akci a 300 na benzín.
Ta 1,5T ještě nevíme co a jak ( přibývání oleje) a 2,0 od Toy je 10 let na trhu takže jak 2,0 u CRV jistota.
milan: toyota s dvoulitrem je stejne naprd jako CR-V. 1.5t z toho konecne dela pouzitelne auto. Problemy snad vyresi.
Máme CR-V 2,0i a že by byla naprd??? Je to jenom o zvyku a porozumění atmosféry…Dole to nepojede nikdy jako TDi. Spotřeba je dle mého názoru obstojná na 1600kg, tj. do 8 litrů… Dlouhodobou spotřebu máme 7,9l. A spolehlivost je na prvním místě. Teda zatím… Accord už má 230tisíc km bez šáhnutí, ovšem s dobrým a pravidelným servisem. Pro „normální“ řidiče je to dobrá volba a přitom když se člověk chce svézt tak to jede taky velmi rychle…
Legend: ja nerikam, ze to nenarocnemu ridici nemuze stacit. Pro me je to ale naprd a nejede to. O zadnem „porozumeni“ to neni, proste to nema vykon.
Dlouhodobou s Acco 2.4 jsem mel 8.1 a s dvoulitrem by me to taky nebavilo. Ten by se mi libil v C9G, jezdilo by to lip jak R18 a zralo stejne (pri nasem vyuzivani).
Pořádně to naložit boužel nebyla příležitost, jelo to jen v klasice 2+3, bez napěchování zavazadly. Soptík si s autem dal „hory“ (Karlštejnsko) ve dvou a na dynamiku si taky nestěžoval, snad taky hodí pár slov. Jak píšu – oproti dvoulitru obrovský rozdíl, jako rodinný dostavník řekl bych vyhovující.
Žádný hluk od A sloupků není, imitace dřeva mi právě nepřišly vůbec laciné, kabina vypadá celkově docela luxusně, plasty jsou cca na úrovni BMW. 😉 Viditelnost displejů v pohodě, většinu týdne svítilo slunce, spíš ta grafika je divná.
Hybrid bude super na ten každodenní „commuting“, jízdu po městě a okreskách, kde to bude mít sílu, ale na dálnici to asi bude horší, uvidíme. Já jsem ale zvědavý hlavně na 1.5T CVT, předpokládám, že to bude vůbec nejlepší CR-V.
Můžu se zeptat, jak se do druhé řady vměstnají tři děti? A daly by se tam (bez uchycení na isofixy) zmáčknout tři plnohodnotné autosedačky?
Já mám Cybex a tři vedle sebe s bez isofixu vešly.
Měl jsem možnost projet 1.5T s CVT a byla to paráda. Jak jsem byl rozpačitý z CVT v HR-V, tak tady jsem byl nadšen, tváří jako klasický automat, motor neřve po přidání plynu na max otáčky.
Ja teda nevim, ale na strane jedne nechapes, proc nekomu 1.5t prijde malo a na strane druhe si v textu sam odpovidas – dole to jede nic moc prave proto, ze co staci na Civika je na kisnu velikosti cr-v proste malo. Skoda, ze v tom neni 2.0t, zadny problem by nebyl. Ale to by nebyla Honda, aby se nechovala jako dementi, jediny duvod, proc tam 2.0 neni je umele zvysovani prestize Acury.
No, dvoulitr bych koupil přesně z těch důvodu co popisuje Legend.
Nevěřím že je to lenochod a spolehlivost je neprůstřelná.
Dynamika dvoulitru je dost vlažná. Věř mi, máme ho doma. 😉 Když jezdíš sám, je to vcelku OK, ale každé zatížení je znát. Ne tolik, jako u R18 FR-V, ale velký rozdíl to není.
Tak si holt musíš občas podřadit, i když už to vyšlo z módy. 🙂 To by majitelům Hondy nemělo být cizí. Auto jede velmi slušně, jen má trošku vlažnějších spodních 600/min.
Ja si myslím, že by pro začátek stačilo, kdyby to dostalo ty extra Nm z CVT verze. Je to 10 % navrch, ještě pod hranicí 2000/min. Motor 2.0T by samozřejmě byl fajn, o tom žádná, nemusel by mít zrovna 280 koní. Ale asi by nejezdil za 7. A nestál by 750.
King: jasny, budu to tocit jak tajpara. To turbo je tam snad prave proto, abych nemusel, ne?
Jasne, ze 280 hp neni treba, me by se libilo 200-220. O moc vic by to nezralo. Cena mohla byt klidne stejna, vyrobne je to minimalni rozdil. Je to jen o poctu kusu a honda se bohuzel rozhodla, ze 1.5t nahradi R18 i K24. Kdyby 2.0t nahradila K24, bylo by to v pohode.
1.5 T je pro normálního uživatele velmi příjemný motor, jel jsem na zkoušku v CivicuX s CVT v několika režimech – okresky, dálnice, město a bylo to bezvadné svezení. Dovedu si představit, že v CR-V to bude s dobře sladěným CVT jedno z nejlepších aut třídy. Doma mám C8g s R18 a při pravidelném, neošizeném servisu a kvalitním palivu (na české poměry – OMV 100 nebo Verva 100) je to velmi dobrý motor – při využívání potenciálu není problém udržovat krok s jakýmikoliv auty stejné výkonové kategorie okolo 100-110kW. Spolehlivost motoru po 12 letech a 200 000 km je příkladná.
Tak jsem si byl udelat navstevu na autosalon. Nove CRV zvenku vypada oproti staremu velmi robustne i pres podobne rozmery. Stare je vic krabice. Nove na mne pusobi jako kabina mensiho auta na vetsim podvozku. Kufr je mensi a vstupni otvor je praktictejsi u stareho CRV. Spodni cast sedaku nejde samostatne vyklopit nahoru jako u stareho. Zato se po sklopeni sedadel vyrovna podlaha. Pod podlazkou kufru je rezerva a kolem ni spousta mista na kdejaky bordel. Zadni dvere se otviraji 90 stupnu, coz je prima. Pod otevrene pate dvere se vejde clovek jen do 180cm, jinak se picne do hlavy. Z auta me pripadal horsi vyhled nez ze stareho CRV. Kapota je velmi robustni a predek je vyssi. Matrose v interieru jsou OK. To drivi nevypada jako drivi, ale jako plast se vzorem drivi. Neni to tak hrozne nazivo, ale hezke to neni. Podle dealera se to bude do dvou mesicu nahrazovat jinyma listama, protoze se to nikomu nelibi. Nejspis tema stribrnyma, co maji v Asii.
Sedadla – tak to je opravdu tragedie. Sedak jeste ujde, ale mohl by byt delsi a lepe drzet nohy. Ale operadla jsou neskutecne spatna, opravdu tlaci do lopatek jak blazen. Pokud da clovek ruce na volant, tlaci to jak blazen a neda se v tom vubec sedet. Pry uz jsem nekolikaty, kdo si na to stezoval. Material sedadel u tak draheho auta me prijde levny. Problem je ten, ze operadlo se nahore velmi zuzuje. Pro info mam 90kilo a neco pres 180cm, takze nejsem zadny otesanek. To sedadlo je delane pro somalce a to jeste bez ramen. Ve starem CRV se me sedelo dobre.
Vzadu to pro 3 dospele neni, ale na nohy je mista hodne.
Hybrid bude v unoru a bude to nejlevnejsi cesta k automatu. Diesel nebude vubec, i kdyz v Asii uz je.
Omrknul jsem jeste HRV 2019. Honda vyslysela vytky a v interieru jsou lepsi materialy, auto uz nesmrdi. Jinak se tam krom tlacitka vystraznych blinkru snad nic nemenilo. Nova predni maska vypada lepe a auto je hezci.
V breznu bude 1.5turbo, ale 4×4 nebude, pry by to bralo zakazniky CRV – dementni logika.
Na vic nebyl cas. Mozna na neco jeste vzpomenu.
S těmi sedadly je to fakt záhada, proč šla Honda takhle dolů. Dodnes si pamatuju, jak jsem se poprvé posadil do křesla v Acco 8G. To byl pocit! Takové usednutí udělá hrozně moc. Jasně, když přijde Hondař, co chce Hondu, tak to asi bude tolerovat, ale pak si sedne za volant potencionální zákazník, který si takhle osahá i tři, čtyři konkurenty, a hondí sedadlo ho v lepším případě nenavnadí a v horším odradí. A to materiálové zhoršení už nechápu vůbec. Vždyť třeba ještě u Civicu 9G i obyčejné látkové potahy působily velice slušně.
Accord 8G byl trochu extrém. Od počátku už byl koncipovaný jako Acura a na sedadlech i materiálech v kabině to bylo znát. Ale i Hondy měly jeden čas super sedadla, nevím co se pokazilo a proč. 🙁
Na druhou stranu už jsem četl několik testů CR-V 5G a sedadla nejen že jim nevadila, ale dokonce je chválili, z toho usuzuji, že u konkurence jsou obdobně špatná. Škoda, že se tím Honda posledních pár let nedokáže odlišit…
Tak pro mě jsou sedačky v CR-V konečně super, asi mám americký parametry, nad 100 kg a nad 180 čísel 🙂 Krásně drží v zatáčkách, materiál po těch všech mikroplyších a divných velurech v Hondách parádní, je to pěkně prošívané. Poslední tak dobrý sedačky měl Accord tak před deseti lety. Manželka má Civic 9 generace a delší výlety jsou za trest kvůli tvaru sedaček. To Cr-V má taky konečně aspoň náznak vytažení sedaček pod kolena. No a v noci ty ledkový světla konečně svítí, osobně vyzkoušeno, měli ze mě u prodejce radost před zavíračkou. To byl problém minulý generace CR-V, proto šla předčasně z baráku. Teď aby šli ceny kapku dolu a beru CR-V na milost 🙂
Výška vyklopení 5. dveří by měla být polohovatelná, ale nevím, jestli standardně nebo od nějaké verze.
Doufám, že to nějakým stříbrným hnusem nepohnojej. 😀 Mně to plastové dřevo nevadilo.
Ten důvod, proč nemá HR-V 4×4 mi hlava nebere. Tam je tak obrovský rozdíl ve velikosti a pocitu z obou aut, že nikdo, kdo by chtěl CR-V nebude uvažovat o HR-V. Leda že by někdo chtěl prostě 4×4 bez ohledu na model, ale kolik takových lidí je?
No tyhle nebyly elektricke, ale rucne otevirane a picnul jsem se do hlavy. Nastavovat nesly.
viz. 4×4 – presne timhle jsem argumentoval, ale pry to tak je. Na jinem trhu to ale jde. Spis si myslim, ze to je kvuli flotilovym emisim.
Tady stribrne listy original Honda – https://ik.imagekit.io/hj8sm3kk7/large/gallery/interior/14/1734/honda-cr-v-dashboard-view-805033.jpg
to se me libi vic.
Ta sedadla jsou proste smula. Material bych jeste prekousl, ale kdyz se v tom nepohodlne sedi, tak s tim clovek nic neudela.
Hele, zajímavé, já už se asi instinktivně krčím. 😀 Ale máš pravdu, to se týká pouze elektrických.
Já si myslím, že skutečný důvod je, že by se toho moc neprodalo, klientela aut téhe třídy 4×4 nepotřebuje a asi by ho ani neplatila – a tím pádem nemá smysl to homologovat.
Ten stříbrný dekor vypadá fajn. 🙂
Při jízdě si to „sedne“, po pár km jsem to přestal vnímat, ale to nemění nic na tom, že se to nepovedlo. Jen by mě zajímalo, jak je možná, že už se dva roky prodává a asi si nikdo nestěžuje, ani tlustí Amíci. Jestli nemáme divná záda my. 😀 HR-V, které jsi mmchdm zmiňoval také, dostalo s faceliftem o kus lepší sedadla. Tak třeba za rok a půl… 😉
No me to spis prekvapilo, ze se u tak vysokeho auta musim krcit. Kdyby to byl civic, tak nereknu.
V HRV se mi sedelo lepe, ale uplne ono to taky nebylo.
Oni jsou americani obecne nizsi nez my tady. A cesi, srbove a jeste naci severani patri pry mezi nejvyssi lidi. Takze, kdyz ma prumernej amik 175cm, tak mu to sedadlo asi nevadi, protoze problem nastava nahore na operadle tim zuzenim.
Proste v nasem ufu zapadnu do sedacky a jsem jak v perince.
Ja se ptal, jestli treba s faceliftem by se ta sedadla neupravila, ale nemaji o faceliftu zadne info zatim. Pockal bych na hybrid, treba tam budou zmenena.
Jinak vybava comfort, to je tragedie. Auto za skoro 700 000 a uvnitr plastovy volant a sranda displej na stredovem tunelu. To nemuzou myslet vazne. Venec volantu by se dal jeste objednat kozeny jako nahradni dil.
civ: seděl jsem jen v Lifestyle, kde jsou sedadla kožená, nijak hrozné mi to nepřišlo, ale nejel jsem s tím. Současně jsem od toho ale taky nic moc nečekal, prostě levná masovka (v USA – že si to tady má hrát na něco víc a stojí to hromadu peněz je věc jiná).
Co mi přišlo hrozné je to „dřevo“. Ve stínu nebo přítmí to ještě jde, ale jakmile na to zasvítí světlo (i nepřímé), tak je to vyloženě hnus plastovej. Současně ta fotka, cos dával z Asie se stříbrnýma lištama mi přijde hrozná už takhle, živě tomu moc šance nedávám (že to bude pěkný). Možná by stál za to nějaký klavírní lak nebo tak něco, nevím, neumím si to moc dobře představit, jak by to vypadalo, ale dřevo ani tenhle stříbrnej plast ne. Řešení by byl kov, ale to je v CR-V utopie.
Honda se může utěšovat tím, že nejsem vyloženě cílovka, ale na salonu zmínili, že nejsem jedinej, komu se to nelíbí.