Nissan má nového šéfa. Jaké má Makoto Uchida plány?

Do křesla CEO automobilky Nissan usedl první prosincový den Makoto Uchida, jenž tak vystřídal Hiroto Saikawu, u něhož se prokázalo, že neeticky benefitoval z pořádků, nastavených Carlosem Ghosnem. Novému šéfovi je 53 let a u Nissanu pracuje od roku 2003, tedy na japonské poměry poměrně krátce, je to tedy kariéra jako hrom. V tabulce níže vidíte přehled jeho pracovního postupu.

Dec2019Representative executive officer, president and chief executive officer, Nissan Motor Co., Ltd.
May2019Senior vice president, Nissan Motor Co., Ltd.
Chairman of Management Committee for China (MC China),
President, Dongfeng Motor Co, Ltd.
Apr2019Senior vice president, Nissan Motor Co., Ltd.
Management Committee for China (MC China),
President, Dongfeng Motor Co, Ltd.
Apr2018Senior vice president, Nissan Motor Co., Ltd.
President, Dongfeng Motor Co, Ltd.
Nov2016Corporate vice president, Alliance Purchasing, Nissan Motor Co., Ltd.
Apr2014Program director, Nissan Motor Co., Ltd.
Sep2012Renault Samsung Motors
Apr2006Manager, RNPO, Nissan Motor Co., Ltd.
Oct2003Nissan Motor Co., Ltd.
Apr1991Nissho Iwai Corporation

A co od pana Uchidy můžeme očekávat? Vzhledem k tomu, že jej vybírala dozorčí rada podle jasně daných kritérií, je jasné, že se bude věnovat primárně právě jim. 😉 Ale není nad to, když to uslyšíme přímo od něj…

Nový šéf nejprve zahrál na firemní hrdost, když oznámil, že nemá v úmyslu prohlubovat finanční propojení s Renaultem, jenž je majoritním vlastníkem akcií Nissanu. Současně ale potvrdil zájem pokračovat v alianci s francouzským výrobcem.

Dalším cílem je opravit ziskovost druhé největší japonské značky, ale podle jeho slov je třeba si stanovit realistické cíle. Co se aliance týče, myslí si, že je třeba se lépe zamyslet, jak může co nejlépe pomoci všem jejím členům – včetně Mitsubishi Motors, které je dnes součástí Nissanu.

Klíčem k ziskovosti má být spuštění prodeje více nových modelů a moderní automobilové techniky. Zajímavé také je, v čem vidí Uchida důvody současné krize. Podle něj „byla vytvořena kultura nastavení cílů, kterých nebylo možné dosáhnout a to se projevilo v důrazu na krátkodobé výsledky namísto dlouhodobé strategie.“ Exemplárním případem je americký trh, kde byla v honbě za prodejními čísly aplikována strategie výrazných slev, která nejen že měla vliv na pokles zisku, ale také poškodila image značky.