Fanouškům Subaru v Evropě nemusím říkat, že jsou Plejády v loji. Skončilo ostré STI i civilnější WRX a BRZ se tady pouze symbolicky mihne. Pohon všech kol je fajn, ale ten už má dneska kdekdo, ba co víc, na příchod systémů s vektorováním točivého momentu Subaru zareagovalo se značným zpožděním a navíc dnes už prodává některé modely s pohonem předních kol. Největší novinkou posledních let, na níž je Subaru hodně pyšné, je pak asistenční systém EyeSight, ani ten ale už teď není nijak výjimečný. V Americe jsou na tom příznivci značky lépe, stále je k dispozici WRX a BRZ a v Japonsku by subaristé mohli být naprosto spokojení, protože kromě těchto modelů je v nabídce ještě celá řada STI Sport verzí dalších modelů. Ale i přesto zájem Japonců o sportovní subaru prudce klesá, informuje tamní tisk.
Zatímco na auta jako je Civic Type R, Fairlady Z, GR Corolla a další sportovní modely se čeká rok (spíš ještě déle), nejsportovnější Subaru WRX S4 mohou mít zájemci už za tři-čtyři měsíce, což je na trhu naprosto ojedinělý jev. A není to tím, že by Subaru mělo nějaký nadbytek čipů (vloni na JDM meziročně po Toyotě prodejně propadlo nejvíce), je to prostě malým zájmem zákazníků. Ještě patrnější je to na kupé BRZ. Sourozence GR86 můžete mít na JDM v garáži po dvou(!), maximálně třech měsících od objednání, zatímco na hachiroku se také čeká přes rok, navíc Subaru eviduje případy, že GR86 kupují dosavadní majitelé BRZ. Rozdíl v počtech prodaných vozů je obrovský a to i přesto, že BRZ je k dispozici v běžné prodejní síti automobilky, zatímco GR modely se prodávají pouze ve specializované části sítě dealerství Toyoty. Komponenty se mezi Subaru a Toyotu rozdělují podle prodejů minulé generace, takže situace byla ještě před pár lety výrazně jiná.
Auta jsou přitom identická, BRZ má navíc lepší kvalitu jízdy a zájemci o opravdu sportovní naladění kupátka stejně pořídí speciální aftermarketové díly, takže výchozí sportovnější setup GR86 není podstatný. Jenže Subaru přichází o svou sportovní image. Éra úspěchů v MS v rallye je dávná minulost a současné motorsportové aktivity vyvolávají spíš rozpaky. Když vyšlete tovární tým na čtyřiadvacetihodinovku Nürburgringu, navíc do nijak významné kategorie proti několika soukromníkům, je povinnost vyhrát. Takže pokud nevyhráváte, je to průšvih. Když Toyota soupeřila se soukromníky ve WEC, bylo to také trapné, ale alespoň vyhrávala – a to v top kategorii vytrvalostních závodů. A obdobná situace je v japonském Super GT, tam tovární stáj Subaru R&D Sport provozuje v kategorii GT300 závodní BRZ proti privátním týmům. Vyhrála jen v roce 2021…
Oproti úspěchům, které má v motorsportu Toyota nebo Honda, je to hodně zoufalé. Subaru trvalo docela dlouho, než si to uvědomilo, ale už se tak zřejmě stalo a prvním krokem je výměna technického ředitele. Od 6. června nastoupí do funkce Tetsura Fujinuki, jenž má být velkým nadšencem do řízení. Stane se takovým subařím Akiem Toyodou? To by bylo skvělé, Fujinuki se skutečně může zasadit o to, aby ten či onen model, byl lepší, sportovnější, konkurenceschopnější, jenže se obávám, že zatímco japonský problém Subaru na JDM možná může pomoci vyřešit lepší produkt, celosvětově je zakopaný pes spíš v oblasti produktového plánování a marketingu. Ve výsledkové listině Nürburgring 24h nikdo nebude hledat WRX někde kolem 40. místa celkově.
Mimochodem se obávám, že se do stejného maléru (v Evropě) ženou i ostatní japonští výrobci, prozatím s výjimkou Toyoty a Mazdy, u nichž zatím stále sportovní auta bez větších překážek koupit lze…